Mensimi priskoky jsme se dostali z Calafate v Argentine pres Rio Turbio a Puerto Natales do chilskeho Punta Arenas, kde jsme si koupili zarezervovane listky na lod na Isla Navarino. Punta Arenas bylo prekvapive prijemne mesto, navic jsme stanovali na dvorku u moc mileho chlapika Eduarda.
Plavba lodi trvala asi 30 hodin a vedla mezi patagonskymi ostruvky, pruplavy a kanaly, z nichz nejhezci byl Beagluv pruliv. Meli jsme stesti na pocasi a na palube byl chvilemi pekny hic. Posadka se o nas hezky starala a celkove to byl krasny zazitek. V noci jsme dopluli do Puerto Williams na Isla Navarino, coz je nejjiznejsi mesto na svete a pravy konec sveta.
Rano jsme dokoupili chleba a vyrazili na 5ti denni trek Dientes de Navarino. Pocasi se opet strasne rychle menilo, ale vetsinou bylo pekne a obavany silny vitr se nedostavil. Slo se pres nekolik sedel, za celou dobu jsme nikoho nepotkali a vyhledy na lagunky, ostre spicaky a more s ostrovy na vsechny svetove strany byly nadherne. Dosahli jsme take nejjiznejsiho bodu nasi vypravy, do Antarktidy zbyvalo uz jen 1000 km. Zajimave take byly pozustatky bobriho radeni na ostrove, byli sem umele vysazeni a vykaceli temer vsechny stromy pobliz vody. Videli jsme i hodne cerstve okousane parezy, nekdy si troufnou i na poradne kmeny. Stezka byla celkem slusne znacena, ale velkou cast cesty to nebyla stezka - akrobaticke prelezy spadlych stromu, hopsani po kamenech, sjezd sterkem, brodeni se bahnem a temer kolme vystupy do svahu...
Z Puerto Williams jsme se pak neuveritelne predrazenou lodi za dve hodinky dostali do Ushuaiy, kde jsme ted.
Fotky z lodi a z treku najdete tady.

Z Paraguaye jsme se s prestupem v Uruguayi premistili do Santiaga de Chile, kde jsme jen prespali v brlohu u autobusoveho terminalu. Hned rano jsme prejeli do Temuca v jezerni oblasti. Prvni zastavkou byl narodni park Conguillio, do ktereho jsme za destiveho pocasi museli dopravit drahym pick-upem. Od Laguny Verde jsme sli po lavove ceste k Lagu Conguillio, kde jsme zakempili. Druhy den jsme vybehli na prekrasnou vyhlidku nad jezerem (modre nebe, sopka, jezero, ledovec a araukarie - co vic si fotograf muze prat). Dalsi plan nam prekazilo prilis velke mnozstvi snehu, takze jsme uz jen v lese nasli araukarii Madre (1800 let stara) a pak kde se vzal tu se vzal prazdny busik s dabelskym ridicem, ktery nas bleskurychle a zadarmo dopravil az do Temuca.
Dalsim cilem byla sopka Villarica, kvuli ktere jsme museli do preturistovaneho Puconu. Jedina moznost, jak se na ni dostat, byla s organizovanou tour (tzn. my plus asi sto dalsich vulkanuchtivych turistu). Rano jsme vyfasovali cepin a helmu (diky nasi dokonale priprave jsme nemuseli prijmout erarni mundur) a minibusem dojeli pod sopku. Predrazenou lanovku jsme s diky odmitli a tim jsme se dostali do mensiho a rychleho druzstva chodcu. Cestou jsme predesli slabsi kusy, ktere jely lanovkou a postupne odpadavaly. Celou dobu se slo snehem, ale po vyslapane stope, tudiz 1450m prevyseni jsme zdolali hrave. Pofotili jsme si kourici a smradlavy krater a pak zacala ta zabavnejsi cast. Nasadili jsme si zvlastni podprdelniky, vzali plastovy pekac a celou sopku sjeli po zadku za par minut. Byla to strasna sranda :-). Vecer jsme se odmenili svatecni veceri - kasi s parecky.
Pres Osorno, opet v desti a s mensimi obtizemi s nejezdicimi busy jsme se dopravili do soukrome rezervace El Caulle (soucast NP Puyehue). Rano nastesti neprselo a se rodinkou psich pruvodcu jsme se vydali na vrchol sopky Puyehue. Puvodne zamysleny nekolikadenni trek k fumarolum a gejzirum nam zhatila "alerta roja" a zvysena vulkanicka aktivita. Vsechno bylo pokryte vrstvou popela (cesty, trava, stromy...). U krateru byla mlha a silny vitr, takze jsme se rychle otocili a sli dolu. Evca se zamilovala do Cuberta - syna Canely a Tobyho z nasi psi rodinky, byl to milacek.
Posledni NP ve strednim Chile byl NP Vicente Perez Rosales se sopkou Osorno. Spali jsme v kempiku plnem otravnych musek a zvedavych krav, ale s krasnym vyhledem. I tady jsme si dali peknou turu na Paso Desolacion, tentokrat bylo pocasi dokonale.
Uz jsme zase "museli" zmenit plan a misto abychom jeli do Patagonie pres Chile, kde je nejiste a drahe spojeni, vratili jsme se do Osorna a pojedeme pres Bariloche do Argentiny.
Fotky z jezerni oblasti najdete tady.