Petr je nejlepsiiiiiiii a zachranili jsme po 4 hodinovem usili vetsinu fotek.
Iguazu z Brazilie najdete tady.
Zacatek Paraguaye si muzete prohlednout zde.

Prohledli jsme si Asuncion, kde bylo zajimave hlavne namesti Plaza Uruguay, ktere okupuje spousta squatteru. A stejne jako v cele Paraguayi lide neustale a vsude pocucavaji z velkych termosek "terere" - studena verze bylinkoveho caje (yerba mate).
Pak jsme vyrazili do Chaca - horka plosina, nejprve s palmovymi haji a pak s "lahvovymi" stromy. Navstivili jsme dve mennonitske kolonie Filadelfii a Loma Plata, je to pozoruhodnost - mluvi se tam nemecky, lide jsou normalni neindiansti belousi (nehezci jako evropsti Nemci), domecky cihlove a v supermarketu neplati penezi, ale pouze podepisi ucet a pak misto toho dodaji mleko.
Bohuzel se nam nepodarila zorganizovat zadna tour do Chaca, takze jsme si jen prohledli muzea, mlekarnu a udelali malou prochazku po okoli. Bylo 39 stupnu, podle mistnich jeste docela prijemny chladek, na Vanoce mivaji kolem 50ti stupnu.
Vratili jsme se zpet do Asuncionu, podnikli maly vylet k jezeru Ypacaria a do vesnicky Aregua, ktera je vyhlasena svymi keramickymi priserami.
Zitra letime pres Uruguay do Santiago de Chile. Konec listopadu a prosinec stravime cestou do Ohnove zeme, kde nasi expedici zakoncime.
Fotky z Paraguaye najdete tady.

Po prechodu hranic a hladke imigracni kontrole jsme se ocitli ve meste, ktere je cele jedno velke trziste a obchodni dum - Ciudad del Este je celkem trefne prezdivano supermarketem Jizni Ameriky. Muzete tady koupit cokoli. Vsude se vali krabice, letaky a zbozi vseho druhu.
Byli jsme na exkurzi na druhe nejvetsi prehrade na svete (vetsi je jen nova Tri soutesky v Cine) Itaipu. Vsechno bylo krasne zorganizovane a zdarma. Po ceste zpet jsme se jeste stavili v ZOO (take zdarma), ale po tom jsme videli tolik zvirat ve volne prirode, se nam ZOO libi cim dal min. Odpoledne jsme se jeste mistnimi velmi hlucnymi a barevnymi busiky vypravili na vodopad Salto del Monday - nejvetsi v Paraguayi, sice mensi nez Iguazu, ale byli jsme tam sami a za par korun.
Ted jsme v Asuncionu a chystame se do Chaca.
Fotky z Paraguaye bohuzel skoncily stejne jako posledni davka z Brazilie... 

Po krasnem a klidnem Pantanalu jsme se dostali k predrazenym, prelidnenym a extremne turistickym vodopadum Iguazu. Za navstevu ale staly, protoze ohromi svou rozlehlosti a mohutnosti.
Minule jsme jeste zapomneli napsat, ze nas v Brazilii cekal take komunikacni sok - portugalstina je si se spanelstinou mnohem mene podobna, nez jsme cekali. A lide vetsinou samozrejme mluvi pouze portugalsky... Nastesti jsou pratelsti a ochotni pomoci, takze jsme se vzdycky nejak dorozumeli.
Nicmene z Brazilie jsme utikali stejne rychle jako z Kostariky a hned po vodopadech jsme po moste presli do Paraguaye.
Fotky tentokrat nenajdete nikde, v Corumba nase IT zarizeni napadl virus a fotky z vodopadu budeme muset zkusit zachranit po navratu.

Prejezd do Brazilie probehl jako obvykle ponekud chaoticky (bus 4km pred hranici, taxik, zdlouhava imigracni kontrola, pesi prechod do Brazilie...) a pak nasledoval civilizacni a cenovy sok. Uz od vystupu z autobusu jeste na bolivijske strane nas uhanel pruvodce Ronaldo (ale rikal si a podepisoval se jako Anaconda). Nakonec jsme podlehli a druhy den se s nim vydali na ctyrdenni tour do Pantanalu.
1.den: V pet rano jsme vyjeli z Corumba zelenym safari autickem s Nemkou a Brazilcem, Anacondou a ridicem Luisinhem na asi 220km vzdalenou fazendu 4 Cantos. Cestou jsme videli tisice kajmanu, kapybary, dva pasovce, srnky, jeleny, modre papouchy ara, tukany, pstrosy a krasnou pantanalskou krajinu. Ovsem nejvetsim trhakem dne a jednim z nejvetsich zazitku nasi cesty bylo setkani s PUMOU!!! Zahledli jsme nejdriv na pet vterin jeji zadek z auta, pak asi na tri vteriny telo odchazejici do lesa, pak nasledovalo 15min stopovani a nakonec ji Anaconda podle kriku ptaku nasel a koukali jsme si tvari v cumak na vzdalenost asi 25m nezapomenutelne dve vteriny. Pak uz ale definitivne zmizela v housti. Bohuzel se to nepodarilo zachytit fotakem, ale mame ji jen vyrytou do pameti. Vecer jsme se ubytovali v prekvapive pohodlne zarizenem pokoji a vydali jsme se na pruzkum okoli.
2.den: Brzy rano nas Anaconda vzal na asi trihodinovou pochuzku po Pantanalu, videli jsme opice, papouchy, tukany, srnky a maxiobri prase, ktere se chvili vydavalo za tapira. Cele dopoledni a odpoledni umorne vedro jsme prolenosili a kdyz se trosku ochladilo (zhruba na 30st.), vyjeli jsme na konich. Byli mnohem vychovanejsi a pohodlnejsi nez ti v Tupize. Hlavnim hvezdou projizdky byl pasovec, ktery se nam pekne predvedl a pak se zahrabal do pisku. Po veceri nas jeste cekalo nocni safari (lisky, mozny ocelot??, kajmani jezirko).
3.den: Opet brzy rano jsme jeli k rece, kde jsme posnidali, nasedli do vratke lodky a padlovali proti proudu lovit pirane. Tentokrat jsme byli mnohem uspesnejsi... Ulovene pirane nam Luisinho pripravil excelentne na ohni se salatem a ryzi s fazolemi. My jsme se mezitim koupali v rece (u druheho brehu se opet vylouskl kajman, pod vodou evidentne pirani) a pak pozorovali zlutobricheho ptacka kiskadee, ktery ulovil zabu, umlatil ji o vetev a pak s ni nakrmil sve deticky... Trochu drsne, ale velmi prirodni. Po ceste zpet jsme se jeste jednou vykoupali a po veceri nasledovala uz jen dalsi horka komari noc.
4.den: Budicek zazvonil tradicne ve 4:15, popili jsme vybornou brazilskou kavu a vyrazili na dlouhou cestu zpet. Po snidani s kajmany a kapybarami u reky prisel dalsi zlaty hreb - obri mravenecnik. Z auta jsme videli hunaty ocas za kerem, Anaconda okamzite zahajil obklicovaci manevry a my jsme z nekolika metru mohli videt, fotit a tocit matku mravenecnici s mravenecatkem na zadech. Po zbytek dne uz jsme porad jen a jen jeli, nejdriv v pisku a pak cervene manganove ceste, videli jsme jeste dalsi dva druhy papousku ara.
Pokud byste nekdy jeli do Pantanalu, rozhodne doporucujeme pruvodce Ronalda Anacondu ([email protected])
Fotky najdete zde.

Cesta do Santa Cruz byl zazitek. V Rurrenabaque na nadrazi nas cekal busik, ktery byl povazlive naklonen doleva (bastante...). Nalozila se do nej jeste motorka, obri skrin a velikansky buclik na vodu. Vyjeli jsme o pul hodiny driv, zrejme bylo plne obsazeno a nebylo na co cekat. Tentokrat s nami cestovala i mala opicka, ktera neustale vydavala takove cvrdlikajici zvuky a odperovavala se do prostoru. V noci jsme se strasne vydrncali a vyklepali. Cesta byla celou dobu kamenita a hlinena (v obdobi destu je naprosto nesjizdna) a ridic  se nam zrejme snazil predvest sve rally dovednosti. K ranu, kdyz jsme se kochali sluncem vychazejicim nad pampou, jsme pichli. Velka akce: vsichni muzi sli ocumovat a pomahat, vsechny zeny zalezly do krovi curat, autobus najel pichlym a totalne vyrizenym kolem na jakysi koren, chudak pomocnik musel pod bus do prachu a pisku. Mezitim se v dalce zvedal obri mrak a prihnalo se stado hrbatych kraviku s honaky, prosvisteli kolem nas. Vymena pneumatiky probehla (po dohledem opicky) v poradku, akorat nahradni pneumatika jaksi mela nejlepsi leta davno za sebou a nemela uz vubec zadny vzorek. Pokracovali jsme dal a cekal nas jeste jeden zazitek - privoz pres reku. Najeli jsme trochu bahnitym korytem na dreveny plovouci privoz a strasne pomalu jsme prejeli reku. Pak musel cely autobus vystoupit, aby se busik mohl vydrapat zase na cestu. 
V Trinidadu jsme stravili odpocinkovy den a zase pres noc jsme dojeli do Santa Cruz. Rano jsme byli jeste vic vydrncany a vyklepany, ze jsme okamzite nasli hostal a sli spat. Cely den jsme se jen povalovali a dospavali.
Dneska si prohledneme Santa Cruz, pres noc pojedeme do Quijarra a zitra prekrocime hranice do Brazilie.
Pridali jsme par fotek do Bolivie 5.

Z La Pazu do Rurrenabaque jsme se z duvodu uspory casu rozhodli preletet mistnimi armadnimi a nejlevnejsimi aerolinkami TAM. Byl to zazitek…Na terminal TAMu jsme setmelym arealem dosli v pul 6 rano a byli jsme tam uplne sami. Po seste rano prisel dedula, vytahl z komurky pocitac, vahu a tiskarnu a zacalo se odbavovat. Bali jsme se nadvahy, ale nasich 7 kilo nebylo nic proti 60ti kilo jedne mistni tetky. Lide prepravuji vselicos…napriklad LCD TV s uhloprickou 116 cm  a trikolku. Misto rentgenu byla vojanda, ktera prohrabla batuzek, odkracela a kazdy si zase mohl jit, kam chtel, a donest, co chtel…Dalsim bezpecnostnim opatrenim bylo ocuchani odbavenych batohu psem. Letadlo uz melo nejlepsi leta za sebou, zavazadla s nama letela v kabine, ale jinak cesta dopadla dobre a dokonce jsme dostali bolivijskou snidani. Pristali jsme kupodivu na asfaltu, ale to bylo vsechno...jinak jen zelen,  hory, bahno, tlupa pribuznych a dva rozpadle mikrobusy.
Po chaotickem prelozeni zavazadel a cestujicich jsme jeli rovnou na lod a po rece do pralesa.  Uvital nas pruvodce Fernando, ubytoval nas v chysich na nozickach uprostred dzungle a naserviroval nam vyborny obed. Celkem trikrat jsme vyrazili na pruzkum okolniho pralesa,  nastesti vzdycky  s pruvodcem,  protoze jinak bychom se nikdy nedostali zpatky. Jedina zvirata, na ktera jsme meli stesti, byla divoka dzunglacka prasata. Ostatni jsme jen slyseli. Fernando nam take ukazal spoustu zajimavych rostlin a obrich stromu. Po ceste zpatky nam kapitan zastavil u hnizdiste velikych papousku ara (anglicky scarlett macaw) – hnizdi ve skalach.
Prespali jsme v Rurrenabaque a rano nas cekala druha tour – tentokrat na tri dny do pampy. Hned u obeda jsme zjistili, ze 4 izraelsti spolucestujici nebudou nase krevni skupina a behem tour jsme nekolikrat vazne uvazovali, ze je shodime z lodky ke kajmanum. Neustale se na ne cekalo, nimrali se v jidle a sirili znechucenou naladu. V pampe se zeptali, coze to vlastne ta pampa je…
Jeli  jsme po rece Yacuma, ktera byla oblezena kajmany brylov, cernymi kajmany, kapybarami, opickami, volavkami, kormorany, orly a dalsimi ptaky (po ceste v pampe jsme videli dokonce pstrosy nandu). Vsichni tam pospolu zijou zdanlive harmonicky, ale obcas se navzajem sezerou. Krasnym zazitkem bylo koupani s ruzovymi delfiny, kteri plavali asi 4 metry od nas, na celou akci dohlizeli z brehu i z vody aligatori (cca. 20 metru od nas).
Druhy den jsme podnikli vypravu za anakondou, kterou jsme ovsem i pres usilovne trihodinove hledani v bahne a rakosu pri asi 40ti stupnich nenasli. Odpoledne bylo na programu loveni piran,  ale to se nam moc nevedlo a akorat Petr vylovil jednu malou zubatou cudlu.
Treti den  jsme vstali brzy a za zvuku probouzejici se reky a pampy jsme koukali na vychod slunce.  Po kratke projizdce po rece jsme opet bohate poobedvali a jeli zpet do Rurrenabaque.  Nocnim busem prejedeme do Trinidadu, pak Santa Cruz a opustime Bolivii.
Fotky z dzungle a pampy najdete tady.