Ještěři - zajímavosti

ZAJÍMAVOSTI Z JEŠTĚŘÍ ŘÍŠE

Plazi byli první obratlovci, kteří se před 150 miliony let plně přizpůsobili životu na souši. Postupně se přes praplazi - dinosaury vyvinulo pět hlavních skupin plazů: krokodýli, želvy, ještěři, kroužkovci a hadi.

Na světě existuje přes 3000 druhů ještěrů a rozlišujeme pět infrařádů: gekoni, leguánovci (sem patří i naše agamy), chameleóni, scinkovci a slepýšovci.

Smysly

Nejdůležitějším smyslem většiny druhů ještěrů je zrak (80% vnímání). Některé druhy mají srostlá víčka a při svlékání shazují i tyto průhledné brýle. Vnímají zvlášť dobře to, co se pohybuje. Většina druhů dokáže pohybovat oběma očima nezávisle na sobě, chameleón například obsáhne očima 360°. Postavení očí v lebce u většiny druhů ovšem umožňuje binokulární (stereoskopické, prostorové) vnímání jen na prostoru asi 20°, zbytek zorného pole pokrývá mononukleární vidění. Oči obsahují čípky i tyčinky, takže vidí barevně.

Нажмите здесь, чтобы отредактировать.

Ještěři se orientují i jazykem, když jehokoncem zachycují ve vzduchu látky, které pak vkládají do jamek na horním patře - Jacobsonova orgánu. Tyto jamky obsahují vysoce citlivé buňky, podobné buňkám v nose, které vnímají a analyzují vložené chemické částečky.
Kromě tohoto orgánu mají samozřejmě ještě čichové buňky a vyvinuté sluchové ústrojí. Chuť je soustředěna v jazyku a ústní sliznici.

Temenní (parietální oko)

Toto oko je ukryto pod kůží na hlavě v malém otvoru temenních kostí a je spojeno nervovou soustavou s mozkem. Dokáže pravděpodobně rozlišit pouze intenzitu světla a teplotu. Poměrně dobře je vyvinuto u hatérie novozélandské nebo i u ještěrky živorodé.

Ještěří obrana

Ještěři se mohou bránit aktivně například kousnutím, zvláště větší druhy mají silný stisk a mohou způsobit vážné poranění. Níže popsaný korovec zároveň s kousnutím vypouští jed. Ropušník umí z třetího víčka oka vystříknout spršku krve až na vzdálenost na 1 metr. Ještěři také používají k obraně své bičovité ocasy, švíkají kolem sebe a odhánějí útočníka (video).K pasivní obraně patří hlavně zastrašování pomocí otevřené tlamičky, zvednutí se na všech čtyřech a nafouknutí hrdelního laloku, které ještěra učiní větším. Expertem je agama límcová, která má pod krkem složený kožený límec vyztužený chrupavkami a v případě potřeby ho umí pořádně roztáhnout (video). Některé druhy umí vydávat štěkavé či kvičivé zvuky (Hermísek syčí). Mezi pasivní způsoby obrany patří samozřejmě i maskování a změna barvy. Kruhochvost se stáčí do klubíčka, svůj ocásek chytí do tlamičky a vypadá jako pichlavá koule. No a když nic z toho nepomůže, zbývá ještě útěk.

Odvržení ocasu

V krajních případech obrany jsou někteří ještěři schopni obětovat vlastní ocas (cizím slovem jsou schopni autotomie (některé zdroje uvádějí autonomie, ale to se mi nějak nezdá)), a to nejen při mechanickém podráždění, ale i z vnitřního popudu a vlastního rozhodnutí. Některé ocasní obratle mají totiž zeslabené, lámavé plošky a jsou obklopeny zvláštními svaly, které se v danou chvíli prudce stáhnou a ocas se oddělí. Odlomená část se ještě chvíli mrská, čímž odláká pozornost nepřítele od prchajícího ještěra. Ještěři mají často schopnost regenerace odvržené části, ta je však obvykle kratší, jinak zbarvená a vyztužená pouze pevným vazivem.

Legendy

V Evropě byli ještěři vnímání jako zdroj zla a neštěstí, nositelé smrti a neplodnosti. (Stejně tak v pohádkách, drak byl málokdy hodný mazlík...kromě Dráčka Mráčka...). Sen o ještěrech podle snáře značí nemoc, nebezpečí a zlou předtuchu.
Ovšem v Asii draci a ještěři představovali dobro. Uctívání draků mělo přinést déšť pro vyprahlou zemi a pomáhat tak rolníkům. Vládnoucí dynastie císařů se dokonce považovala za potomky nebeského draka. Drak byl chápán jako symbol života, podle čínského zvěrokruhu jsou zrozenci tohoto znamení označováni za šťastné děti a jsou předurčeni k vládě.

Ještěři v lékařství

Někteří ještěři měli v lékařství význam už před mnoha lety. Například maso scinka obecného lidé považovali za vzácný lék na různé nemoci. Dále třeba z tuku varanů a teju se zhotovovaly léky, například na hadí uštknutí. Likér z vyluhovaných hadů a gekonů se prodával v jižní Číně jako lék na všemožné nemoci a fungoval údajně i jako viagra. (Nezkoušet...všechno jsou to nesmysly a pomáhají maximálně jen psychicky).

Maso a vejce některých ještěrů (např. leguána zeleného, varana skvrnitého nebo třeba teju pruhovaného) jsou pokládána za vybranou pochoutku. Na agamy motýlí rybáři ve Vietnamu chytali ryby.

Zkamenělina mezi ještěry - Hatérie novozélandská (tuatara)

Zkamenělina mezi ještěry - Hatérie novozélandská (tuatara)

Hatérie byla objevena v roce 1831 na Novém Zélandu. Původně byla zařazena k agamám, ale postupně se zjistilo, že hatérie má spoustuzvláštností - např. břišní žebra, která mají v současné době už jen krokodýli, temenní oko je dokonale vyvinuto (čočka, duhovka, rohovka). Samec nemá žádný kopulační orgán a páření se uskutečňuje jen spojením kloak obou partnerů. Je to taková zkamenělina mezi ještěry, její příbuzní žili před 200 milióny let a od té doby se vůbec nezměnila.
Tuatara dorůstá délky 75 cm, nejčastěji je zbarvena do olivově hnědé a má nápadné oči, které svědčí o nočním způsobu života. Tělesná teplota hatérie se pohybuje mezi 6,2 a 14 °C. Mláďata se z nakladených vajec klubou až za 12 - 13 měsíců.
Hatérie se dožívá 30 až 50 let.

Jedovatý ještěr - Korovec

Jen dva druhy ještěrů jsou jedovaté - korovec jedovatý a korovec mexický. Žijí na jihu Severní Ameriky a na severu Mexika. Korovci jsou nápadně zbarvení kombinacíčerné a růžové/oranžové nebo černé a žluté. Dosahují délky mezi 50 - 80 cm. Korovec produkuje neurotoxický jed podobný jedu jedovatých hadů, množství jedu v jedových váčcích by stačilo k usmrcení 4 - 5 lidí. Nejsou to ale útočníci, naopak jsou tak líní, že se nesnaží člověka kousnout, ani když je bere OPATRNĚ do ruky. Útočí pouze v sebeobraně.
Korovci jsou aktivní hlavně v noci, protože nesnáší přímé slunce (údajně hynou již za 13 minut na přímém slunci za teplého dne...ale žijou v poušti, blázínci...dřív na tomto území totiž poušť nebyla, to je pech).

Pichlavá ještěrka - Moloch ostnitý

Moloch patří k zástupcům australských agam. Měří asi 20 cm a celé tělo má pokryto nepravidelnými štíty a trny. Jeho potravou jsou výhradně mravenci, kterých dokáže spořádat až na posezení až 1500. Za minut jich přitom chytí asi 30 - 40. Je to velmi pomalý jedinec s váhavou chůzí.

Нажмите здесь, чтобы отредактировать.

Spoustu dalších zajímavostí najdete v knížce Ještěři z cyklu Zvířata celého světa od Jiřího Felixe.