Z Pucallpy jsme podnikli "organizovany" vylet do dzungle, jeli jsme na lodicce s pruvodcem Mariem, ridicem Juanem a kucharkou Marii. Jak se pozdeji ukazalo, takove vylety delaji tak maximalne 3x za rok, coz vysvetlilo chaos, neorganizovanost a to, ze z nas mistni meli trochu srandu. Jeli jsme dlouho po jezere Yarinacocha, pak po kanalu a nakonec po rece Rio Ucayali. Vsude poletovali martinove pescadori (neco jako lednacek) a volavky, lezli leguani a vyskakovali ricni delfini - ruzovi a sedi. Po celodenni plavbe a neuspesnem lovu pirani na jezere Lagartococha jsme dopluli do vesnicky Tacshitea. Tam nas Mario trochu neohrabane provedl, Maria nam uvarila ryby s bananem a ryzi na ohni v chatrci, pozorovali jsme delfiny pri zapadu slunce a nakonec jsme byli ulozeni na verandu plovouciho domecku pod moskytieru.
Dalsi den jsme s mistnakem Danielem vyrazili do dzungle. Sel jako prvni s macetou a prosekaval cesticku. Videli jsme male opicky, velikanske ptaky camungo, jeste vetsi hnizdici ptaky tuyuyo a nakonec jsme objevili hnizdo s 33 krokodylimi vejci. Cestou nam Daniel s Mariem ukazali kaucukovnik, jedovaty strom a lijanu, ze ktere se da pit voda. Dzungli jsme asi po 5ti hodinach dosli do dalsi male indianske vesnicky Saposoa. Tam na nas cekala lod, poobedvali jsme prekvapive rybu s ryzi a jeli jsme dal na kanal Rio Negro lovit pirani. Tentokrat uspesne. Mario chytil i spoustu dalsich ryb, ktere vsechny vypadaly jako maly sumecek. Pockali jsme do setmeni a vyrazili jsme po rece zpatky hledat krokodyly. Po chvilce Mario vylovil z reky asi 50 cm dlouheho maleho krokodylka, extremne roztomileho. Pochovali jsme si ho, pofotili a pustili zpatky. Takhle pak vylovil jeste dalsi dva. Spali jsme pak u vesnicky Saposoa, zase pod moskytierou a za zvuku dzungle.
Rano nas vzbudil lehky dest a Mario pokousany od mravencu. Jeli jsme pri vychodu slunce zpet do Tacshitey, kde Maria ukuchtila k snidani opet necekane rybu s bananem. Tu si dal jen Petr. Pak uz nas cekala jen cesta zpatky se zastavkami na obed (diky bohu spagety), v indianske vesnicce San Francisco (moc turisticka, vsechny deti nam chtely zazpivat...) a na koupani v jezere, ktere melo asi 35 stupnu.
V hostalu jsme se nejdriv odmorili od spiny a pak namazali miliony stipancu Fenystylgelem...
Fotky si muzete prohlednout tady.
Dalsi den jsme s mistnakem Danielem vyrazili do dzungle. Sel jako prvni s macetou a prosekaval cesticku. Videli jsme male opicky, velikanske ptaky camungo, jeste vetsi hnizdici ptaky tuyuyo a nakonec jsme objevili hnizdo s 33 krokodylimi vejci. Cestou nam Daniel s Mariem ukazali kaucukovnik, jedovaty strom a lijanu, ze ktere se da pit voda. Dzungli jsme asi po 5ti hodinach dosli do dalsi male indianske vesnicky Saposoa. Tam na nas cekala lod, poobedvali jsme prekvapive rybu s ryzi a jeli jsme dal na kanal Rio Negro lovit pirani. Tentokrat uspesne. Mario chytil i spoustu dalsich ryb, ktere vsechny vypadaly jako maly sumecek. Pockali jsme do setmeni a vyrazili jsme po rece zpatky hledat krokodyly. Po chvilce Mario vylovil z reky asi 50 cm dlouheho maleho krokodylka, extremne roztomileho. Pochovali jsme si ho, pofotili a pustili zpatky. Takhle pak vylovil jeste dalsi dva. Spali jsme pak u vesnicky Saposoa, zase pod moskytierou a za zvuku dzungle.
Rano nas vzbudil lehky dest a Mario pokousany od mravencu. Jeli jsme pri vychodu slunce zpet do Tacshitey, kde Maria ukuchtila k snidani opet necekane rybu s bananem. Tu si dal jen Petr. Pak uz nas cekala jen cesta zpatky se zastavkami na obed (diky bohu spagety), v indianske vesnicce San Francisco (moc turisticka, vsechny deti nam chtely zazpivat...) a na koupani v jezere, ktere melo asi 35 stupnu.
V hostalu jsme se nejdriv odmorili od spiny a pak namazali miliony stipancu Fenystylgelem...
Fotky si muzete prohlednout tady.